#A Adamov (okres České Budějovice)
Navštívené obce: Adamov, Rudolfov, Hlincová Hora, Jivno, Hůry
Povrch: asfalt 100%
Stoupání: 199 m
Obec Adamov leží 6 kilometrů od centra Českých Budějovic směrem na severovýchod. Mně to tedy přišlo mnohem dál, ale za to může proslulá budějcká doprava. Jel jsem to autem asi 20 minut, protože opravují něco na Strakonické. Když jsem dojel na místo určení, objevil jsem krásnou vesničku, ve které ale ovšem někdo zapomněl na to, že by po hlavní silnici vedoucí skrz obec mohla také někdy chtít projet dvě auta naproti sobě. Samozřejmě je mi jasné, že při zakládání této hornické osady někdy v 16. století neměli ani tušení, co se tu bude o 500 let později dít. Přesto mi ta šířka silnice něco přes čtyři metry přišla fakt málo (77 % aut má šířku přes dva metry). Nakonec jsem to ale zvládl, zaparkoval a vydal se na Adamovskou náves, kde byl start mé desetikilometrové trasy.
Nejprve zmíním, jak vůbec funguje takové plánování tréninku v neznámém prostředí. Trasu si mohu vytvořit v jakýchkoliv mapách na internetu a poté nahrát do hodinek. Tak jsem to přesně udělal. Jenže zorientovat se na startu, kterým směrem se mám vlastně vydat je docela obtížné. Takže jsem uběhl sto metrů a už mi hodinky psaly "off course", jako že běžím špatně. Tak jsem se vrátil na náves a začal znovu, tentokrát již správně. Jakmile se člověk vydá správným směrem, už to navigování celkem funguje. Hned ze začátku jsem proběhl novou zástavbou, ale bylo to podezřele z kopce.
V ten okamžik jsem si uvědomil, že jsem se při plánování trasy bohužel nepodíval na výškový profil. A to byla zásadní chyba. Adamov se nachází na rozmezí mezi Třeboňskou a Českobudějovickou pánví. Obě pánve jsou vlastně rovinky, kam se podíváte, nikde žádný kopec. No jenže, Adamov neleží ani v jedné ze zmíněných pánví, ale na takzvaném Lišovském prahu. Ten je bohužel všechno, jen ne rovinka. Nejvyšší vrchol tohoto geomorfologického celku je o 200 metrů výš, než České Budějovice. Jmenuje se Baba (583 m). A na neštěstí jsem přímo k tomuto vrcholu mířil. Ještě předtím jsem ale proběhnul maličké město Rudolfov. Má pouhých 2530 obyvatel. Z hlediska současné legislativy by ani městem být nemohl, na to potřebujete minimálně 3000 obyvatel. Ale protože se tu v minulosti těžilo stříbro, tak si statut města Rudolfov historicky uchoval. Lidi z Budějc a okolí asi znají místní dominantu, rudolfovský kostel, ten jsem ale úplně minul a ocitnul se na lesní cyklo/pěšo stezce.
Tím, jak jsem trasu plánoval od PC, tak jsem vůbec nevěděl, kudy vlastně poběžím. Snažil jsem se při plánování vyhnout hlavním silničním tahům, přesto jsem se ale chvílemi ocitl na frekventovaných silnicích. Když jsem spatřil značku cyklostezky, myslel jsem si, že mám vyhráno. Jenže omyl! Není cyklostezka jako cyklostezka. Moje domácí je cyklostezka České Budějovice - Hluboká nad Vltavou. Krásný rovný úsek podél Vltavy. Vůbec mě v ten okamžik nenapadlo, že cyklostezky mohou vést i do kopce. A taky že vedly...
Z téhle fotky to není moc vidět, ale fakt to nebyla rovinka. Vytrpěl jsem si táhlé stoupání a skončil ve vesnici s názvem Hlincová Hora. Upřímně, nevím, co jsem při tom plánování dělal. Logicky přeci něco s názvem Hlincová Hora asi nebude úplně v údolí. No nic. Některé chyby už nejdou vrátit. A tak jsem běžel dál. Konečně jsem si taky trochu odpočinul při krátkém běhu z kopce, až jsem se objevil u rybníku Mrhal. Hodně jsem o něm slyšel, nikdy jsem u něj nebyl. Ale velice mile překvapil. Chatičky, hospoda, koupací molo a dokonce i nějaké první odvážné dívky, co chytaly bronz. Mimochodem, rybník vznikl kdysi dávno proto, aby voda z něj mohla pohánět stroje v rudolfovských dolech. Dneska v něm žije několik vzácných živočichů, například kriticky ohrožený Velevrub malířský. Je to vodní mlž, podobný perlorodce. Na rozdíl od ní v něm sice perly nenajdeme, zato však sloužil malířům v minulosti jako paleta na barvy. Odtud jeho název.
Naivně jsem si myslel, že stoupáním už bude pro dnešní výběh konec, jenže opak byl pravdou. Od rybníka to bylo zase sakra do kopce! Nakonec jsem dorazil do vesničky Jivno. Moc pěkná, zapadlá, klidná. Odtamtud už to byl jenom kousek zpátky do Adamova. Cestou mi ale vrtalo hlavou, jak je možný, že jsem běžel prakticky celou dobu do kopce. Musel jsem být o dobrých pár desítek výškových metrů jinde, než kde jsem startoval. Těsně po protnutí cedule s názvem Hůry (zase nějaký kopcovitý název) mi to záhy došlo. Pro jistotu jsem to zkontroloval i na hodinkách.
Takže poslední dva kilometry mého výletu byly z kopce. Furt ale lepší poslední dva z kopce, než do kopce, že jo. Tak jsem už jen pozvolna pustil nohy a vrátil se na místo, ze kterého jsem vyrazil. Nakonec jsem svůj první výlet zdárně dokončil. Jsem poučen pro příště ohledně hlídání nadmořské výšky a těším se. Ani obec na #B nebude nikterak daleko, v Jihočeském kraji jich je dost. Možná ani nebudu muset mimo okres.
PS.: Jak tu anketu zarovnat na střed (a aby byly puntíky u názvů) zjistím příště =D
Komentáře
Okomentovat